Vermikompostování - začínáme

clanek-jak-zacit-s-vermikompostovanim-greenloop

 

1. Kam s vermikompostérem? Domů či ven? Jaké teploty žížaly zvládají?

Kompostování probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl. V létě ho naopak nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Teplota by ve vermikompostéru neměla klesnout pod 5 °C a neměla by být vyšší než 25 °C. 

 

2. Dobrá podestýlka, to je základ!

Podestýlku může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, rašelina, hobliny nebo třeba kokosové vlákno. Je potřeba, aby ze začátku byla dostatečně vlhká. S přibývajícím množstvím bioodpadu bude pak vlhkost přirozeně stoupat.
Ideální vlhkost poznáte pomocí jednoduchého testu. Vezměte si hrst kompostovaného materiálu a stiskněte jej co nejpevněji v dlani. Pokud se objeví pár kapek vody, vlhkost je přiměřená. Jestliže se objeví při zmáčknutí voda mezi prsty, kompost je příliš vlhký. V tomto případě je nutné přidat suchý natrhaný papír nebo lepenku. Pokud se ale voda vůbec neobjeví, je materiál příliš suchý. Přidejte proto vlhký nařezaný papír, proužky lepenky nebo navlhčený kartón od vajíček.

 

Můj tip:

Já osobně pro založení vermikompostérů používám vlhčené kartony od vajíček a ruličky od toaletního papíru. Rovnoměrného vlhčení dosáhnete rozprašovačem.


3. Co do vermikompostéru patří a co ne?

Základem jsou odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce. Nezapomínejte i na další bioodpad jako jsou čajové sáčky. Žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty "umělohmotné". Vhodná je také kávová sedlina, papírové kávové filtry, zbytky vařené zeleniny, rozdrcené vaječné skořápky, papírové ubrousky, navlhčená papírová lepenka, suché pečivo, zbytky pokojových a venkovních rostlin.

Do vermikompostéru nepatří chuťově výrazné potraviny jako zázvor nebo velké množství citrusů. Dále pak mléčné výrobky, masné výrobky, kosti, olej, sádlo a jiné tuky. Také nedoporučuji dávat velké množství hlíny, protože kalifornským žížalám poškozuje trávící trakt.

 

Můj tip:

Zpočátku kompostování nevhazujte zbytky košťálové zeleniny nebo slupky brambor. Malý počet žížal v počátku nemůže svými enzymy kompost rozložit a tyto zbytky by pak mohly zapáchat.


4. Jaké se při vermikompostování používají žížaly?

Pro vermikompostování byly vyšlechtěny tzv. kalifornské žížaly, které jsou uzpůsobeny ke konzumaci organických zbytků. Dožívají se 2-4 let podle prostředí a můžou dorůst až do 13 cm. Naše české žížaly ve stejných podmínkách nepodávají tak velký výkon.



5. Jak dlouho trvá zkompostování jedné nádoby?

Buďte trpěliví, trvá to přibližně 2-3 měsíce. To, že máte už rozběhnutý vermikompostér, poznáte především podle vytvořeného žížalího čaje.

 

6. Liší se způsob kompostování do začátku a později?

Určitě ano. Na začátku dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení. Rozhodně je první 3 týdny nezahlcujte potravou. Odměnou za trpělivost vám bude fungující kompostér. Ten poznáte tak, že žížaly začnou potravu zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci začít krmit častěji.

 

7. Mám kompost pravidelně prohrabávat?

Zvědavci pozor :) Zejména při počátečním množení není vhodné kompost prohrabávat a raději na to upozorněte i své děti. Je to kvůli tomu, abyste žížaly nerušili a také jim nedělali zmatek v jejich domově – vajíčka totiž kladou jen do určitých míst. Novou potravu vždy jednoduše přidávejte nahoru. Kompost opatrně prohrábněte, pokud chcete udělat malý průzkum kvůli vlhkosti a množství žížal.

 

8. Co mám dělat, když mám nádobu plnou?

Jakmile naplníte jednu nádobu a vypadá to, že žížaly brzy nebudou mít co k snědku, založte další patro. Postupujte stejně, jako na začátku kompostování. Během asi 3 týdnů by se vám měly žížaly přestěhovat, ale pro jistotu to samozřejmě raději zkontrolujte. Vermikompost ze spodní nádoby můžete pak použít jako hnojivo, usušte si jej na později nebo jej třeba darujte do květinářství či komunitní zahrady.

 

9. Jak často mám žížaly krmit? Mohu odjet na delší dovolenou?

Dovolená není problém. Žížaly bez problémů přečkají i čtrnáctidenní hladovku. Bez potravy však vydrží nejdéle čtyři týdny.

 

Můj tip:

Žížaly krmím obvykle 2 - 3x týdně. Před tím, než zbytky přidám do vermikompostéru, si je ještě předkompostuji ve speciální kuchyňské nádobě na bioodpad, kterou máme umístěnou přímo na kuchyňské lince. Je to pohodlnější a žížaly následně zpracovávají odpad rychleji. 

 

10. Co mám dělat s vermikompostem nebo žížalím čajem, který nevyužiji?

Zkuste ho dát kamarádům, sousedovi, na komunitní zahradu nebo třeba do květinářství. Každý, kdo pěstuje, tak kompost a žížalí čaj ocení. Pokud nikoho nenajdete, vysypte vermikompost ke stromům, keřům, přihnojit můžete i nádoby s veřejnou zelení. Podobně můžete naložit i s žížalím čajem.

 

Sháníte žížaly? Žádný problém. Násadu kalifornských žížal si můžete objednat zde